It’s a funny job, isn’t it? aneb pohled na počátky rozvoje (nejen domácí) paliativní péče v České republice prizmatem dvacetileté Cesty domů

Abstract

Čas od času dostávám otázku, proč si myslím, že Cesta domů nejen vydržela, ale že se stále a zajímavě rozvíjí. Jestli je v jejích základech něco, na co je dobré pamatovat. Odpovědět umím jen kusými úvahami nad některými aspekty. Nad těmi, které, zdá se mi, ustály (někdy dost zběsilý) úprk časem a které je zároveň dobré připomenout a nezapomenout, které mohou být inspirativní do budoucna. Nepředkládám obecnou analýzu vzniku domácí paliativní péče v České republice, ani přehlednou historii Cesty domů nebo popis či historii jejích služeb. Ta je relativně pečlivě zpracovaná v dokumentu 10 let Cesty domů, který je k dohledání na webu. Nabízím svou osobní reflexi toho, co mi při zpětném pohledu připadá nosné, zajímavé, případně co se nezdařilo a je dobré neopakovat.