Krajní možnosti řešení neztišitelného utrpení
Kazuistika nemocné s amyotrofickou laterální sklerózou
Klíčová slova:
: dobrovolně přestat jíst a pít, ukončení život udržující léčby, existenciální utrpení, paliativní sedace, etické poradenstvíAbstrakt
Kazuistika popisuje průběh nemoci u 74leté ženy s amyotrofickou laterální sklerózou v lůžkovém hospicu. Nemocná ve fázi onemocnění spojené s rychlou ztrátou soběstačnosti začala pociťovat výrazné existenciální utrpení a dožadovala se paliativní sedace do konce života. Vzhledem k absenci tělesných obtíží a odhadované prognóze v řádu týdnů až měsíců nebylo toto řešení pro personál hospicu akceptovatelné. Po konzultaci s klinickým etikem navrhl hospicový tým nemocné možnost „dobrovolně přestat jíst a pít“ a zároveň ukončit podávání tekutin do PEG. Nemocná se pro tuto možnost rozhodla a v následujících dnech v klidu zemřela. Případ ukazuje „dobrovolné rozhodnutí přestat jíst a pít“ spolu s ukončením umělé hydratace jako eticky i právně přijatelné řešení neztišitelného utrpení u pokročilé nevyléčitelné nemoci, ale má za cíl také vyvolat diskuzi nad dilematy, která toto téma přináší.
