Na existenciální úzkosti u studentů medicíny záleží: pilotní studie výskytu fenoménu u českých studentů medicíny

Abstrakt

Úvod: existenciální úzkost není pouze zkušeností terminálně nemocných. Studenti lékařských fakult jsou tématu smrti vystaveni od začátku svého studia. Aby bylo možné téma existenciální úzkosti oslovit ve výuce na fakultách napříč obory, je nezbytné získat informace o jeho výskytu a kontextu.

Metody: provedli jsme dotazníkový průzkum na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kterého se zúčastnilo 622 studentů (394 studentů všeobecného lékařství a 228 studentů z jiných zdravotnických oborů). Průzkum cílil na zkušenosti studentů s existenciální úzkostí a postoje k jejímu zařazení do výuky.

Výsledky: výsledky ukázaly, že významná část studentů medicíny (47,9 %) zažívá v určité míře existenciální úzkost, přičemž mezi studenty všeobecného lékařství a studenty jiných zdravotnických oborů nebyl nalezen významný rozdíl. 87,5 % studentů věří, že pacienti o tématu smrti a umírání otevřeně nehovoří, i když je přítomné. 96 % studentů uvádí, že zdravotníci by měli mít komunikační dovednosti, jak o existenciálním distresu s pacienty hovořit a 86% studentů se domnívá, že práce s vlastní existenciální úzkostí by také měla být součástí kurzu lékařské psychologie. Za nejčastější překážku v komunikaci o těchto tématech studenti považují nedostatek komunikačních dovedností a nalezení těch správných slov (57,4 %), strach z vlastních emocí (52,6 %) a strach z emocionálních reakcí pacientů (48,1 %).

Závěr: stávající pilotní studie ukazuje, že strach a úzkost související se smrtí a umíráním jsou mezi studenty medicíny přítomné a že existenciální úzkost představuje důležité téma, které je třeba teoreticky i prakticky integrovat do výuky na lékařských fakultách, a to nejen pro studenty všeobecného lékařství, ale zdravotníky všech odborností.